V jedné malé zahradě žil kluk šneček s tatínkem šnekem, maminkou šnekovou a maličkým bráškou šnečánkem. Šneček
se moc rád po zahrádce toulal. Vždy našel něco zajímavého nebo
něco dobrého na zub. Ani dnešek nebyl výjimkou. Sotva ráno šneček
otevřel oči, už běžel šmejdit po zahrádce:-)
První mu padl do oka jakýsi zelený stan za hráškem.
Šneček nelenil a vyšplhal nahoru. A hele, salát ... říkal si. Lidi fakt nemají rozum, oni tu pěstujou stravu pro ty mé přitroublé bratrance slimejše a ještě jim postaví dům! Šneček ještě chvíli udiveně kroutil hlavou a šel se podívat dál.
Jupí,
tady se už červenají jahody. Smlsnu si a svedu to na slimejše!
K něčemu přece jen jsou ti mí bratranci dobří ... chi chi chi:-)
S plným břichem se šneček plazil dál a přemýšlel, kam by se podíval teď. Nemusel přemýšlet dlouho, protože v trávě vedle cesty zahlédl kluky z ulice a běžel je pozdravit.
Ale mladí šneci si s ním hrát nechtěli. Byli už v pubertě a šneček byl přece jen ještě moc malý. Jen s ním chvíli pokecali a plazili se dál.
Když se za nimi šneček ohlédl, viděl, že se válí po zemi a perou se. Asi kvůli holce, pomyslel si šneček a ploužil se dál.
Ale nedalo mu to a za chvíli se za nimi otočil zas. No vždyť jsem to říkal, že se perou kvůli holce!
V dálce zahlédl šneček něco velmi zajímavého, tak se tam běžel hned podívat a udiveně zíral - flaškové pole ještě neviděl!
Rozhodl se to prozkoumat pěkně zblízka. Prý že jsou šneci pomalý! Šneček na tu petku vylezl kosmickou rychlostí!
Šneček nevěděl, co to v té lahvi je, takže se rychle běžel zeptat tatínka. To jsou maličké melouny, řekl mu tatínek. Jestli přežijou útok našich nenažraných bratranců a dozrajou, my si pak dáme do nosu! Šneček se při představě šťavnatého melounu mlsně olízl a běžel dál prozkoumávat zahradu.
A hele, pípa ... že by pivo? To má šneček rád. Ale ať se snažil jak se snažil, s pípou kroutil, nic z ní neteklo.
Tomu musel šneček přijít na kloub a tak šplhal po sudu nahoru.
No jasně, bodejť by z toho něco teklo, vždyť je to prázdný!
Šneček seskočil ze sudu dolu na cestičku a hned rychle uskočil stranou, protože se na něj řítil náklaďák!
Auto zastavilo a řidič vykoukl, jestli šnečka náhodou nepřejel.
Ale šneček už šplhal nahoru, a že se taky chce vozit. Pan řidič byl hodný a zeptal se ho, kam chce jet. Šneček chvilku přemýšlel a vypadlo z něj, že k rybízové plantáži.
U plantáže šneček vystoupil a hned vyšplhal na jeden keřík. Ale nadšený nebyl. No tak to ne, říkal si, tyhle zelený bobule žrát nebudu! Slezl zpátky na cestičku a plazil se dál.
Najednou šneček zaslechl jakýsi divný hukot. Podíval se nahoru na nebe a vytřeštil oči - rogal! Šneček už o tomhle divném ptákovi slyšel. Tuhle zaslechl jednoho dvounožce, jak vypráví druhému, že ten rogal je extrémně nebezpečný pták. Že prý do něj vystřílel celý zásobník, než toho chlapa pustil!
Celý vystrašený šneček utíkal schovat se na záhon mezi listy. Ale když viděl, že ten podivný pták letí pryč, úkryt opustil.
Když vylézal ze záhonu zpátky na obrubník, všiml si, že se tam zase motá ta ženská s foťákem - hele, ženská, nefoť mě furt a radši vyplej ten zarostlej záhon, to uděláš líp!
Šneček se dál pomaličku ploužil po zahradě, až se doploužil k ředkvičce. Byla krásná a dostal na ni chuť.
Ale řekl si, že ta ženská by se asi zvencla, kdyby si kousek ukousl,
a tak radši šplhal nahoru posvačit listy.
Beruška ale moc velkou radost ze šnečka neměla a odháněla ho, že
Za chvíli ale zahlédl berušku a ředkvička ho už nezajímala.
Beruška ale moc velkou radost ze šnečka neměla a odháněla ho, že
ten šťavnatý salátek viděla první.
Ale šneček se nedal zastrašit. Pořádně se do listu zakousl a beruška chudinka letěla na zem přímo na nos!
Ale hned se ze země zvedla a s chutí se do salátu zakousla. Šnečkovi to bylo divné, že se beruška místo do mšic zakusuje do salátu, ale řekl si, že je to asi beruška vegetariánka.
Po svačině šnečka napadlo, že se mrkne do skleníku. A tam zajásal ... skleník byl otevřený! Šneček byl totiž hrooozně zvědavý na ten čajot, co o něm ta ženská pořád básní.
Rychle vklouzl dovnitř, a protože už věděl, že vše důležité lidi schovávají do plastových flašek, hned k jedné zamířil a koukl dovnitř. A chytal se za hlavu, když to viděl! Ti slimejši jsou opravdu (píp) a (píp), takhle to ožrat ... to musela ta ženská fakt příšerně zuřit, když všude rozsypala ty modré granule!
Šneček slezl z lahve, prokličkoval mezi modrými granulemi a stihl vyběhnout ven dřív, než ta ženská skleník zavřela. A jak tak utíkal po chodníčku, koutkem oka zahlédl, že do skleníku míří parta kluků z ulice. Přitiskl se na sklo a tiše je pozoroval. Šnečí dorostenci se shromáždili pod jediným rajčetem, co tam našli, dali hlavy dohromady a koumali, jak se na něj dostanou a jak si ho rozdělí.
Jak to dopadlo, to už šneček neviděl, protože na něj volala maminka, aby se podíval po bráškovi šnečánkovi. Šneček věděl, že jeho bráška často chodí mezi kytky, a šel se tam podívat. Tak mezi kosatci si šnečánek nehrál.
Ale šneček se nedal zastrašit. Pořádně se do listu zakousl a beruška chudinka letěla na zem přímo na nos!
Ale hned se ze země zvedla a s chutí se do salátu zakousla. Šnečkovi to bylo divné, že se beruška místo do mšic zakusuje do salátu, ale řekl si, že je to asi beruška vegetariánka.
Po svačině šnečka napadlo, že se mrkne do skleníku. A tam zajásal ... skleník byl otevřený! Šneček byl totiž hrooozně zvědavý na ten čajot, co o něm ta ženská pořád básní.
Rychle vklouzl dovnitř, a protože už věděl, že vše důležité lidi schovávají do plastových flašek, hned k jedné zamířil a koukl dovnitř. A chytal se za hlavu, když to viděl! Ti slimejši jsou opravdu (píp) a (píp), takhle to ožrat ... to musela ta ženská fakt příšerně zuřit, když všude rozsypala ty modré granule!
Šneček slezl z lahve, prokličkoval mezi modrými granulemi a stihl vyběhnout ven dřív, než ta ženská skleník zavřela. A jak tak utíkal po chodníčku, koutkem oka zahlédl, že do skleníku míří parta kluků z ulice. Přitiskl se na sklo a tiše je pozoroval. Šnečí dorostenci se shromáždili pod jediným rajčetem, co tam našli, dali hlavy dohromady a koumali, jak se na něj dostanou a jak si ho rozdělí.
Jak to dopadlo, to už šneček neviděl, protože na něj volala maminka, aby se podíval po bráškovi šnečánkovi. Šneček věděl, že jeho bráška často chodí mezi kytky, a šel se tam podívat. Tak mezi kosatci si šnečánek nehrál.
V truhlíku mezi kytkami šneček svého brášku taky nenašel.
Ale nakonec ho přece jen našel. Koukej slézt, nebo tu ženskou klepne, když tu kytku oslintáš! ... volal na něj.
Ale šnečánkovi se nechtělo. Seděl nahoře a pobaveně sledoval, jak za ním jeho velký brácha šplhá nahoru. Nakonec ho šneček přece jen ukecal, tak malý šnečánek slezl dolu a běžel za maminkou.
Šneček si oddechl a rozvalil se v měkké trávě. Jak tak koukal sem a tam, padl mu do oka strom a on si uvědomil, že na stromě vlastně ještě nikdy nebyl. Tož to musí napravit! A než bys řekl švec, už šplhal do koruny.
Ještě štěstí, že ho zahlédl tatínek a hned šplhal za ním.
U jednoho listu se šneček zastavil a fascinovaně koukal, jak se z vajíček klubou černí pidi tvorečkové s nožičkami.
Na dalším listě zahlédl zajímavou mouchu. Řekl si, že to nejspíš bude maminka těch housenek a přišla se podívat, jestli se už z vajíček vylíhly. Ale vtom už ho dohonil tatínek a vysvětlil mu, že ty malé housenky nejsou mušátka, ale beruščátka.
Najednou kolem šnečka prolétla malá beruška a zamířila nahoru do koruny. Šneček samozřejmě hned lezl za ní, páč byl zvědavý, co tu hledá. Když k ní celý udýchaný vyšplhal, zjistil, že zrovna klade vajíčka. Nerušil ji a lezl výš:-)
Z vršku stromu měl šneček pěkný výhled. Dokonce v trávě zahlédl i šnečí partu z ulice! Vypadali z té výšky jako stádo dinosaurů:-)
Ale tatínek šnek na něj pod stromem volal, ať sleze, že mu něco ukáže. Šneček slezl a tatínek ho odvedl k listu. Vidíš, synku, až ty malé černé housenky vyrostou, zakuklí se a z kukly pak vyleze beruška. Šneček chvíli u kukly seděl a čekal, jestli beruška vyleze, ale pak ho to čekání omrzelo.
Tak se zas dál pomalu plazil trávou, až se doplazil k rybníku. Tam se mu líbilo. Bylo tam teplo a vlhko a to šneček rád.
Dokonce u břehu našel i lodičku! Řekl si, že toho šmejdění po zahradě už bylo pro dnešek dost. Vlezl do lodičky, odrazil se od břehu a až do večerky prý bude jen plachtit:-)
Děkuji všem, kteří dočetli až sem:-)
Ajka
Ajka