Kněžice se jen tak poflakovala po rybízu a ani si nevšimla, že ji z úkrytu za listem pozoruje malý šneček.
Ale neopatrným pohybem se šneček prozradil, takže kněžice si ho všimla a okamžitě k němu přiběhla.
A že to byla baba ukecaná, navrhla mu, že by mohli jít na procházku na promenádu, což jsou obrubníky, a popovídat si.
Z vedlejšího listu na ně volala beruška, ať na ni počkají, že půjde s nimi, páč má na promenádě rande s kámošem.
Všichni tři slezli z rybízu na zem a vydali se k obrubníkům. Tam se s nimi beruška rozloučila a spěchala za kámošem pavoučkem.
Ale neopatrným pohybem se šneček prozradil, takže kněžice si ho všimla a okamžitě k němu přiběhla.
A že to byla baba ukecaná, navrhla mu, že by mohli jít na procházku na promenádu, což jsou obrubníky, a popovídat si.
Z vedlejšího listu na ně volala beruška, ať na ni počkají, že půjde s nimi, páč má na promenádě rande s kámošem.
Všichni tři slezli z rybízu na zem a vydali se k obrubníkům. Tam se s nimi beruška rozloučila a spěchala za kámošem pavoučkem.
Šneček s kněžicí berušce zamávali a pokračovali pomaličku dál.
Jak tak byli zabraní do řeči, ani si nevšimli, že proti nim kráčí nosatec. Ten neměl nic jiného na práci, než na ně pořádně vybafnout!
Šneček se tak lekl, že se počural!
Nosatec se jim radši klidil z cesty, aby náhodou nějakou nechyt, a kněžice přitáhla list a začala to nadělení hned uklízet.
Potom pokračovali v procházce. Ale protože kněžice je rychlejší než šnek, byla pořád vepředu.
Tak se pořád otáčela a volala na šnečka, aby šel rychleji.
Procházka ale šnečka za chvilku přestala bavit, tak kněžici navrhl, že by si mohli zahrát na schovávanou.
První se schoval šnek ... no a kam jinam, než do své budky, že:-)
Však ho taky kněžice rychle našla:-) Potom se zas ukryla kněžice a hledal šneček.
Pohráli si a šli pomalu dál, až došli na křižovatku.
Šnečka napadlo, že teď by si mohli hrát na autobus. Kněžice zajásala a vyšplhala šnečkovi na ulitu.
Ale neudržela balanc a žuchla přímo na tlamu!
Což kněžici naštvalo a otočila se na tu ženskou s foťákem za ní:
Mraveneček, který právě procházel kolem nich, jen udiveně zíral.
Ušli zase kousek cesty, když se kněžice náhle podívala na zeleň za obrubníkem a uvědomila si, že má hlad.
Vylezla tedy na nejbližší rostlinku, mlsně se olízla a začala hodovat.
Trvalo dlouho, než si naplnila bříško, a šneček mezitím usnul. Knežice pak lomcovala ulitou a snažila se ho vzbudit.
Povedlo se a šneček ospale vykoukl z ulity. Jen si povzdechl, rozloučil se s ní, zalezl zpátky do ulity a spal dál.
Kněžice hupsla na rostlinku, zamávala šnečkovi a letěla domů.
Děkuji všem, kteří dorolovali až sem:-)
Ajka