Po obědě jsem si strčila do kapsy foťák a vyrazila k řece hledat první známky jara. Ptáte se, co jsem objevila? Hladina je už bez ledu a kachny jásají, že se konečně můžou čvachtat a nemusí šlapat pěšky po ledové dálnici.
I krtek vycítil, že mráz povolil. Opustil podzemní bunkr a ze samé radosti vytvořil na louce velkou překážkovou dráhu.
Změnu počasí zaregistroval také kosák a pod posledním sněhem usilovně hledal první jarní žížaly.
Labutím jsem donesla trochu salátu.
Jak jsem ale vytáhla z kapsy foťák, bleskurychle schovaly hlavy pod hladinu. Nejspíš si tam špitaly, že se nenechají uplatit čerstvým salátem jen proto, aby mi dělaly modelky.
Nakonec to jedna vzdala a vylezla na břeh hodovat, zatímco druhá labuť uraženě odplula.
A tak stála labuť na břehu a smutně pozorovala, jak její družka mizí v dáli. Musela vyřešit dilema: plný žaludek, nebo uražená kámoška?
Loajalita zvítězila! Labuť hupsla do vody a frčela za kámoškou:-)
Přeji vám krásné dny:-)
Ajka