u Ajky

Kde je v parném létě nejlíp? Přece u vody:-) Sbalila jsem tedy foťák, knížku, něco k pití a pro jistotu i pláštěnku (i když si rodina tak trochu ťukala na čelo) a vyrazila jsem k řece. Žab jsem si všimla, až když jsem na ně málem šlápla:-) Vyskočily přímo před mýma nohama a žbluňk - byly ve vodě:-) Osušku jsem si rozložila na břehu a pozorovala rybí drobotinu, která se proháněla pod hladinou.  Nad vodou se na listu pohupovala motýlice a vyhlížela, co dobrého si uloví k svačině:-)    A když už jsem měla foťák v ruce, cvakla jsem i šidélka, kterých tu kolem mě poletovalo víc než dost:-)   Přeji vám krásné letní dny:-) Ajka Šijeme s Ajkou

Rozkvetlá louka spolehlivě přiláká spoustu obyvatel z hmyzí říše. A samozřejmě i mě s foťákem v ruce:-)) Motýlky vedro trochu zmohlo, takže vůbec neprotestovali, že budou stát modelem. Páteříčky jsem přistihla při hromadném nacvičování na spartakiádu:-) Včelka spokojeně hodovala a bylo jí naprosto fuk, že jí nějaká fotografka kouká přímo do talíře:-) To kuklice dala jasně najevo, že ji s tím foťákem otravuju, a hned se ke mně otočila zády. Beruška nebyla z mé přítomnosti o nic nadšenější a fofrem se radši zahrabala do roztřepeného květu .  Vrbař trénoval šplh a v duchu si nejspíš vyčítal, že si k tréninku nenašel šťavnatější rostlinu:-)     Vřetenuška obletovala pcháč, křídla jí kmitala rychlostí světla a hlavou se jí určitě honilo: „To je fofr, doufám, že to ta paparazzka zachytila ostře!“ Nooo ... nezachytila:-)))    Poslední modelkou se stala pilatka zelená. Ta si tak v klidu letěla, když tu náhle .... BUM – gigantický obličej s foťákem!  A v šoku mi...

S foťákem v ruce se i obyčejná procházka promění v cestu časem. Úsek dlouhý několik desítek metrů mi totiž dokáže zabrat klidně celou hodinu:-)) Nejdříve mě zdržel vrbař - byla jsem zvědavá, zda se na tom klásku vůbec udrží:-) Je to šikulka, udržel se!  Pak jsem musela počkat, až mi zapózuje páteříček.   Hned nato mě zaujaly kněžice. Vypadaly, jak by zrovna cvičily jógu:-)  Tady jsem trpělivě čekala, co se stane, až se ten mrňavej brouček střetne s těmi velkými.  A výsledek? Vlastně nic. Ten mini brouk prostě zabočil a zdrhnul:-)) B abočka poletovala jak splašená, ale nakonec ji zlákal rozkvetlý pcháč. Nebyla tam ale sama, hodovali tam už páteříčci:-) Což se babočce moc nelíbilo, tak odlétla o kousek dál, kde měla víc soukromí:-) Nakonec mě zastavila beruška. Byla tak zabraná do pátrání po mšicích, že jí bylo úplně fuk, že na tom fialovém květu bzučí jakési „žluté cosi“.  A tady je to „žluté cosi“ v celé své kráse:-)) Přeji vám krásné letní dny 🌞 Ajka...