V jedné malé zahrádce žil kluk šneček s tatínkem šnekem, maminkou šnekovou a malým bráškou šnečánkem.
Šneček se hrozně rád po zahrádce toulal. Vždycky našel něco zajímavého nebo něco dobrého na zub. Ani dnešek nebyl výjimkou. Sotva ráno šneček otevřel oči, už běžel šmejdit po zahrádce:-)
První, co mu padlo do oka, byl jakýsi zelený stan za záhonem s hráškem.
Šneček nelenil a už šplhal nahoru.
"A hele, salát.... lidi fakt nemají rozum, oni tu klidně pěstujou stravu pro ty mé přitroublé bratrance slimejše a ještě jim postaví dům!"
Šneček ještě chvíli udiveně kroutil hlavou a šel se podívat dál...
Jupí, tady se už červenají jahody ..... smlsnu si a svedu to na slimejše! K něčemu přece jen jsou ti mí bratranci dobří ..... chi chi chi:-)
S plným břichem se šneček plazil po cestičce a přemýšlel, kam by se podíval teď. Nemusel přemýšlet dlouho, protože v trávě vedle cesty zahlédl kluky z ulice a běžel je pozdravit.
Ale kluci šneci si s ním hrát nechtěli. Byli už v pubertě a šneček byl přece jen ještě maličký.
Šneček se hrozně rád po zahrádce toulal. Vždycky našel něco zajímavého nebo něco dobrého na zub. Ani dnešek nebyl výjimkou. Sotva ráno šneček otevřel oči, už běžel šmejdit po zahrádce:-)
První, co mu padlo do oka, byl jakýsi zelený stan za záhonem s hráškem.
Šneček nelenil a už šplhal nahoru.
"A hele, salát.... lidi fakt nemají rozum, oni tu klidně pěstujou stravu pro ty mé přitroublé bratrance slimejše a ještě jim postaví dům!"
Šneček ještě chvíli udiveně kroutil hlavou a šel se podívat dál...
Jupí, tady se už červenají jahody ..... smlsnu si a svedu to na slimejše! K něčemu přece jen jsou ti mí bratranci dobří ..... chi chi chi:-)
S plným břichem se šneček plazil po cestičce a přemýšlel, kam by se podíval teď. Nemusel přemýšlet dlouho, protože v trávě vedle cesty zahlédl kluky z ulice a běžel je pozdravit.
Ale kluci šneci si s ním hrát nechtěli. Byli už v pubertě a šneček byl přece jen ještě maličký.
Jen s ním chvíli pokecali a plazili se dál.
Když se za nimi šneček ohlédl, viděl, že se válí po zemi a perou se.
Asi kvůli holce ... pomyslel si šneček a ploužil se dál.
Ale nedalo mu to a za chvíli se otočil zas ... "No vždyť jsem to říkal, že se perou kvůli holce!"
V dálce zahlédl šneček něco zajímavého a běžel se tam hned podívat .... a zíral! Flaškové pole ještě neviděl!!
Rozhodl se to prozkoumat pěkně zblízka.
A pak že jsou šneci pomalý .... vylezl na tu petku kosmickou rychlostí!
Šneček nevěděl co v té lahvi je, tak se běžel zeptat domů tatínka.
"To jsou maličké melouny, synku", povídá tatínek. "A jestli přežijou útok našich nenažraných bratranců a dozrajou, my šneci si pak dáme do nosu!"
Šneček se při představě šťavnatého melounu mlsně olízl a plazil se dál prozkoumávat zahradu.
A hele, pípa.... že by pivo? To šneček rád ....
Ale ať se snažil jak se snažil, nic neteklo....
Tomu musel šneček přijít na kloub a tak šplhal po sudu nahoru.
No jasně, bodejť by z toho něco teklo, vždyť je to prázdný!
Šneček seskočil ze sudu dolu na cestičku a hned rychle uskočil stranou, protože se na něj řítil náklaďák!
Auto zastavilo a řidič hned vykoukl, jestli šnečka náhodou nepřejel.
Ale šneček už šplhal nahoru, a že se taky chce svést.
Pan řidič byl hodný a zeptal se šnečka, kam chce odvézt. Šneček chvilku přemýšlel a pak z něj vypadlo, že k rybízové plantáži.
U plantáže šneček vystoupil a hned vyšplhal na jeden keřík. Ale moc nadšený nebyl...
"No tak to ne", říkal si ... "Tyhle zelený bobule žrát nebudu!"
Slezl zpátky na cestičku a plazil se dál...
Najednou šneček uslyšel divný hukot ... Podíval se nahoru a vytřeštil oči ... Rogal!
Šneček už o tomhle divném ptákovi slyšel. Tuhle zaslechl jednoho dvounožce, jak vypráví druhému dvounožci, že ten rogal je hrozný pták. Že prý do něj vystřílel celý zásobník, než toho chlapa pustil!
Celý vystrašený se šneček běžel schovat na záhon mezi listy. Ale když viděl, že ten podivný pták letí pryč, úkryt opustil...
Když vylézal ze záhonu zpátky na obrubník, všiml si, že se tam zas motá ta ženská s foťákem.
"Hele ženská, nefoť mě furt a radši si vyplej ten zarostlej záhon, to uděláš líp!"
Šneček se dál pomalu ploužil po zahradě, až se doploužil k ředkvičce. Byla krásná a dostal na ní chuť.
Ale řekl si, že ta ženská by se asi zvencla, kdyby si kousek ukousl, a tak radši šplhal nahoru posvačit listy.
Ale pak zahlédl berušku a ředkvička ho už nezajímala.
Beruška moc velkou radost neměla, odháněla ho, že prý ten salát viděla první.
Ale šneček se nedal. Pořádně se do listu zakousl a beruška chudinka letěla na zem přímo na nos!
Ale hned se zvedla, a stejně jako šneček se s chutí do salátu zakousla.
Šnečkovi to bylo divné, že se beruška místo do mšic zakusuje do salátu, ale řekl si, že je to asi beruška vegetariánka...
Po svačině šnečka napadlo, že se půjde podívat ke skleníku. A tam zajásal ... skleník byl otevřený! Šneček byl totiž hróózně zvědavý na ten čajot, co o něm ta ženská pořád mluví, když s ostatními dvounožci sedí na zahradě.
Rychle vklouzl dovnitř, a protože už věděl, že důležité věci lidi schovávají do plastových flašek, hned k jedné zamířil a nakoukl dovnitř.
A chytal se za hlavu, když to viděl!
"Ti moje bratranci jsou opravdu (píp) a (píp), takhle to ožrat ... to musela ta ženská fakt děsně zuřit, když všude rozsypala ty modré granule!"
Šneček slezl z lahve zpátky na zem, opatrně prokličkoval mezi modrými granulemi a stihl vyběhnout ze skleníku dřív, než ho ta ženská zavřela....
A jak tak utíkal po chodníčku, koutkem oka zahlédl, že do skleníku míří ta parta kluků od nich z ulice.
Přitiskl se na sklo a tiše je pozoroval....
Šnečí dorostenci se shromáždili pod jediným rajčetem, co tam našli, dali hlavy dohromady a koumali, jak se na něj dostanou a jak si ho rozdělí.....
Jak to dopadlo šneček už neviděl, protože na něj volala maminka, aby se podíval po bráškovi šnečánkovi, že se někde zatoulal. Šneček věděl, že jeho bráška si nejraději hraje mezi kytkami, a šel se tam podívat.
Tak mezi kosatci si šnečánek nehrál....
A v truhlíku šneček svého brášku taky nenašel....
Ale nakonec ho přece jen našel!
"Koukej slézt dolu, nebo tu ženskou klepne, když tu kytku oslintáš!"
Ale šnečánkovi se nechtělo. Seděl nahoře a pobaveně sledoval, jak za ním velký bráška šplhá nahoru.
Nakonec ho šneček přece jen ukecal, tak malý šnečánek slezl dolu a běžel za maminkou.
Šneček si oddechl, rozvalil se v trávě a odpočíval. Jak tak koukal sem a tam, padl mu do oka strom a šneček si uvědomil, že na stromě vlastně ještě nikdy nebyl. To musí napravit!
A než bys řekl švec, už šplhal do koruny....
Ještě štěstí, že ho zahlédl tatínek a hned šplhal za ním, aby šneček nespadl.
U jednoho listu se šneček zastavil a fascinovaně koukal, jak se z vajíček klubou černé pidi housenky s nožičkami...
Na listě o patro výš zas zahlédl zajímavou mouchu. Řekl si, že to asi bude maminka těch housenek a přišla se podívat, jestli se jí už děti vylíhly ...
Ale to už ho dohonil tatínek a vysvětlil mu, že ty housenky nejsou mušátka, ale že to jsou beruščátka.
Najednou kolem šnečka prolétla beruška a zamířila nahoru do koruny. Šneček samozřejmě hned lezl za ní, páč byl zvědavý, co beruška na stromě pohledává. Když se k ní celý udýchaný vyšplhal, zjistil, že beruška zrovna klade vajíčka.
Šneček byl hodný, berušku nerušil a lezl dál, no vlastně výš:-)
Z vršku stromu měl šneček pěkný výhled. Dokonce v trávě zahlédl i tu šnečí partu z ulice!
Vypadali z té výšky jako stádo dinosaurů:-)
Ale tatínek šnek už byl dole pod stromem a volal na šnečka, ať sleze dolů, že mu něco ukáže.
Šneček tedy rychle slezl a tatínek ho odvedl k ostružinám.
"Vidíš, synku, až ty malé černé housenky vyrostou, zakuklí se a z kukly pak vyleze beruška."
Šneček chvíli u kukly seděl a čekal, jestli beruška vyleze, ale pak ho to čekání omrzelo.
Tak se zas dál pomalu plazil trávou, až se doplazil k rybníku. Tam se mu líbilo. Bylo tam teplo a vlhko a to šneček rád.
Dokonce našel lodičku! Řekl si, že toho šmejdění po zahradě už bylo dneska dost. Vlezl do lodičky, odrazil od břehu a až do večerky prý bude jen plachtit:-)
Děkuji všem za návštěvu a doufám, že jste se bavili stejně dobře jako my s Míšou, když jsme pohádku natáčeli:-))
Ajka
