Přeskočit na hlavní obsah

Když se pět minut promění v hodinu

S foťákem v ruce se i obyčejná procházka promění v cestu časem. Úsek dlouhý několik desítek metrů mi totiž dokáže zabrat klidně celou hodinu:-))

Nejdříve mě zdržel vrbař - byla jsem zvědavá, zda se na tom klásku vůbec udrží:-)

Je to šikulka, udržel se! 

Pak jsem musela počkat, až mi zapózuje páteříček.  

Hned nato mě zaujaly kněžice. Vypadaly, jak by zrovna cvičily jógu:-) 

Tady jsem trpělivě čekala, co se stane, až se ten mrňavej brouček střetne s těmi velkými. 

A výsledek? Vlastně nic. Ten mini brouk prostě zabočil a zdrhnul:-))

Babočka poletovala jak splašená, ale nakonec ji zlákal rozkvetlý pcháč. Nebyla tam ale sama, hodovali tam už páteříčci:-)


Což se babočce moc nelíbilo, tak odlétla o kousek dál, kde měla víc soukromí:-)

Nakonec mě zastavila beruška. Byla tak zabraná do pátrání po mšicích, že jí bylo úplně fuk, že na tom fialovém květu bzučí jakési „žluté cosi“. 

A tady je to „žluté cosi“v celé své kráse:-))


Přeji vám krásné letní dny 🌞
Ajka