Zima se bude ptát, co jsem dělal v létě ...... pomyslel si taťka dřevorubec a dovezl hromadu dříví.
Brigádníci dřevorubci nikdy předtím sekyrku neviděli a neměli ani tucha, co s ní mají dělat a k čemu sekyrka slouží.
Dřevorubcova žena se na to už nemohla dívat a přispěchala jim na pomoc. Slušně, leč důrazně požádala brigádníka, aby jí šel z cesty: Naval sem tu sekyrku a mrkej, jak se to dělá!
Chopil se pily a dřevorubcům brigádníkům rozdal sekyrky.
Brigádníci dřevorubci nikdy předtím sekyrku neviděli a neměli ani tucha, co s ní mají dělat a k čemu sekyrka slouží.
Teď už bylo na brigádníkovi, aby předvedl co se naučil. Zvedl poleno nad hlavu, rozběhl se ... a povedlo se!
I mladší brigádník se snažil, ale že držel sekyrku jak ponocný, dřevorubcova žena ho poslala pro dřevorubecký chleba.
Teď dřevorubcovu ženu čekal další úkol - naučit brigádníky skládat naštípané dříví do kolečka.
A že to brigádníci pochopili rychle, dřevník se začal plnit a dřevorubcova žena měla radost, že jim jde práce pěkně od ruky.
Jako každá jiná pohádka, i tato má dobrý konec.
Dřevorubci v zimě neumrznou:-D
Přeji všem krásný den:-)
Ajka
